Všechno, co jsme chtěli, bylo najít nový způsob

V prostoru (pravděpodobně v divadle) se setkává několik postav: živé, dávno mrtvé, nikdy neexistující. Něco hledaly, po něčem toužily, za něco bojovaly… Pod dohledem (snad zdravotní sestry) vyprávějí své životy. To nejpodstatnější se děje mezi nimi.

Inscenace je inspirována deníky kurdských revolucionářů, myšlenkami Antonina Artauda, obrazy Konstantina Kolobova, příběhem vnuka prince Gendžiho, reálnými událostmi všedních i nevšedních dnů.